Psychologické drama Jana Procházky a Karla Kachyni je širokým obrazem posledních dnů Druhé světové války a prvních okamžiků osvobození malé moravské vsi Rudou armádou, jak se jevilo dvanáctiletému chlapci Olinovi. Je výtečným vykreslením vesnického života, mistrovským zachycením psychologie dětí i dospělých. Reálný děj se neustále střídá a prolíná s chlapcovými vzpomínkami, s jeho sny a touhami a dosahuje tak velmi sugestivního účinku. Obraz pohnutých dnů není vykreslen objektivně, naopak oba tvůrci zdůrazňovali subjektivní dětský pohled, který podle slov režiséra dává snad vůbec největší svobodu pro vyjádření myšlenek.